_______________________________________________________________

_______________________________________________________________

Listopad 2010

Bečení zpacifikovaných ovcí

24. listopadu 2010 v 21:05 | Kaori |  Skrze hledáček objektivu
Odplivnutí. Text této písně mi zněl hlavou celý dnešní den.
Jak právě máte možnost všimnout si, vytvořila jsem novou rubriku. Bleskům nejspíše už došlo, oč kráčí, ale pro trubky - Navrátila jsem se ke své dříve tak horoucí vášni, kterou jsem, kvůli  zhnusení a ponížení sebe sama, tak lehkomyslně nechala vychladnout a nakonec úplně zšednout, až vymizela téměř úplně.
Proto patří moje sakra velké díky muži, díky němuž ona vášeň opět vzplála x)

Say my name 33. kapitola

21. listopadu 2010 v 23:18 | Kaori |  Say my name
say my name
A konečně dávám poslední díl. Vím, že jsem ve vás posledně zanechala rozporuplný pocity ohledně Saskie, jestli vůbec žije. V tomto dílu najdete odpověď, ale myslím, že o to více otázek vznikne. Však uvidíte sami.
Původně jsem chtěla napsat nějaký proslov jakožto autorův doslov, ale vzhledem k tomu, že pro mě je tato povídka dávná minulost, nejspíše nebude nic. A od pokračování jsem také upustila. Každopádně si myslím, že tenhle konec, je dobrý konec x)
Enjoy


Kapitola 33. - Život začíná teď

Obraz, který má duši

19. listopadu 2010 v 16:11 | Kaori |  Ze života snílka
Další shluk myšlenek jednoho snílka, který touží po malých, ale i velkých činech, ale není schopen v sobě naleznout zápal pro jejich realizaci…       

Ano, tak by podle mě mělo vypadat "vrcholné dílo". Je jedno, jestli obraz maloval mistr mezi malíři nebo malé dítě, je jedno, jestli je to olej nebo pastel, je dokonce i jedno, jestli je to nepropracovanější a nejdetailnější dílo vůbec, ale pokud nemá člověku co říci, je zbytečné.

Naděje

13. listopadu 2010 v 13:14 | Kaori |  Reálné
To bylo poprvé, co mě od května(!!!!) políbila múza! *_* Znáte takový ten pocit, kdy ve vás i jedno jediné slovo evokuje záplavu emocí a vy si jednoduše řeknete "potřebuju psát!"? Já jo a ten pocit vážně miluju! A teď se ke mně po půl roce zase konečně vrátil *_* A je jedno, jestli to nemá pointu nebo děj

Trochu jsem váhala, jestli sem tohle dát, protože se tam vyskytují taková slova (lásko, miluji tě), za která bych si nejraději vymyla pusu xD Ale... nakonec to sem stejně dávám (pořád jsem to psala já, nezapomínejte na to, ať ta povídky vypadá sebedivněji).
Pár lidí už to četlo a oba měli stejnou reakci a to ke všemu reakci úplně špatnou! Takže abych vás navedla správným směrem - Jde tam o NI, ne o NĚHO!
Pěkné počtení

Naděje

Když nezbyde nic než ignorace

11. listopadu 2010 v 17:06 | Kaori |  Milý deníčku...
Aneb můj přístup k blogu, škole, rodině... Hodně věcem v poslední době

A to proto /z menší části, ok xD/, protože mám nápad na nový příběh. Ten, který mi v hlavě leží bezmála půl roku, jsem uložila do hlubin mé mysli a soustředila se na nový nápad, který se pomalu ale jistě rýsuje jako... absolutně kýčovitý příběh beze zvratů -.-"

Say my name 32. kapitola

7. listopadu 2010 v 12:03 | Kaori |  Say my name
say my name
A je tu velký "závěrečný boj". Některé jistě zklame, jiný nechá chladným. Je mi jedno, jak s tím nebudete souhlasit, protože mi chabé "dobrák proti záporákovi v boji na život a na smrt" připadá vážně trapné. Nechte si chutnat *small evil smile xD*

Kapitola 32. - Konec