_______________________________________________________________

_______________________________________________________________

Leviatan

25. března 2011 v 0:52 | Kaori |  Knihy
"Ne!" zahulákala. "Všichni tady uhoříme!"
Ale kluk už zvedal zbraň a mířil na nejbližšího tvora...
Deryn se vrhla vpřed a zakryla ústí hlavně vlastním tělem. Kulka nebyla nic ve srovnání s explozí vodíku. Popadla Aleka za rameno a stáhla ho na zem do sněhu.
Když hlavou prorazila slupku zamrzlého sněhu, zapraskalo to a před očima spatřila hvězdičky. Alek přistál na ní a hlaveň pistole se jí ostře zaryla do žeber. Zavřela oči a čekala na explozi bolesti a ránu výstřelu.


Autor: Scott Westerfeld
Název: Leviatan
Originální název: Leviathan
Ilustrace: Keith Thompson
Nakladatelství: Knižní klub
Žánr: fantasy, dobrodružné, steampunk,


V době, kdy berou urban fantasy a upíří romány knižní trh útokem, je těžké ukořistit nějaký alespoň slušný knižní titul. Už kvůli řečem, že "dnes fantasy již nemá nic, co by nám mohla nabídnout". Šlechetný hrdina, princezna, která potřebuje zachránit, nejtemnější z temných černokněžníků s velice dlouhým a hrozivým jménem a oslnivý zubatec. Jo jo, známe to všechno.
Takže co nového nám Leviatan nabízí? Hrozivé bitevní stroje nevídaných rozměrů? Ano. Pokroková věda a zmutovaná zvířata? Samozřejmě. Román z blízké budoucnosti? Zapomeňte.
Vítejte na počátku první světové války!
Alexandr nemá převážně na práci nic lepšího, než hrát si s cínovými vojáčky. Celý jeho dosavadní život se však nečekaně zvrtne, když k němu do pokoje jednoho večera vtrhnou jeho učitelé. Alekovi rodiče jsou mrtví a on musí urychleně zmizet, pokud tedy nechce přijít o hlavu. Nemá to hold lehké, synáček jeden arcivévodský. Musí tedy sebrat veškerou svou odvahu a opustit zemi i vše známé pouze s několika věrnými a kráčecím strojem s dieselovým motorem.
To Deryn na druhé straně a několik stovek kilometrů dál trápí jiný problém. Chce se stát pilotem v královských vzdušných silách a z nadcházejících zkoušek je pěkně nervózní. Dalším problémem je i to, že je holka. V jednom má však její urýpaný bratr pravdu; její prsa nestojí ani za ten zbloudilý pohled.
Stačí pár náhod a dvě zcela odlišné cesty se protnou.



Už jenom označení young adult dává jasně najevo, že nemůžeme čekat nic velkého. A přesně tak jsem i Leviatana brala - jako oddychovou jednohubku na líné odpoledne. Mile jsem však byla překvapená, když se z nudné školní hodiny technologie grafiky vyklubalo strhující dobrodružství. Díky mistrovskému vyprávění a plynulému vyvíjení situací mne steampunkový svět první světové války zcela pohltil. Westerfeld se nezdržuje zdlouhavými popisy a kde slova nestačí, nadchnou čtenáře úžasné ilustrace, které mu sice dají podrobnější představu o bitevní vřavě, ale také prostor k jeho představivosti.

To, že se strany otáčejí takřka samy však neznamená, že má děj kdovíjakou hloubku. Pořád je to příběh pro děti od 10 let, takže žádné čtení mezi řádky se nekoná, postranní úmysly ani tajné intriky nesmí čtenář očekávat a nakonec mu nezbude nic, než věřit tomu, co čte, jakkoliv se zdá příběh naivní. Bohužel ani hlavní postavy nijak neoslní. Jde o osobnosti, které nám jsou tolik známé z jiných dobrodružných knih; Alek je sice charakter, který si okamžitě získá sympatie, ale nikam se nevyvíjí a na můj vkus je až moc přešlechtěný. Navíc na něm zavraždění jeho rodičů a vražda vykonána jeho rukou mohly zanechat alespoň nějakou újmu na psychice.

Na druhou stranu Deryn nějakým vývojem prošla. A to vesele vstříc ráně. Je pochopitelné, že přesvědčit okolí o tom, že je chlapec, dá práci, ale nemuselo to jít tou horší variantou. Nad její paličatostí jsem často kroutila hlavou a plivání, hulákání a kletí už byly jen nutné zlo (nebojte se, rodiče, vaše dítě slovo "sráč" už stejně dávno zná). Dále mě nesmírně udivovalo, že mohla, jakožto kadet, téměř všechno a její heroické činy až moc úzce hraničily s Mary Sue.

O to více zklamaná jsem byla, že se v knize dopřeje pozornosti jen úzkému kruhu postav. Z čeho ale rozhodně zklamaná nejsem, je svět, který pro nás autor vymyslel. Dohoda jako darwinisté, kteří z DNA vytvořili bizardní zmutovaná zvířata a na straně druhé Trojspolek v roli industriálů, kteří si libují v ozubených kolečkách a převodech, díky kterým vytvořily ohromné bitevní stroje. A co o tom, že steampunk je o páře a ne dieselových motorech? Westerfeld to všechno podává s až dětskou hravostí, kdy se částečně drží faktů historie. Mnozí mohou základní myšlenku považovat za směšnou a ohavnou a odsoudit tak celou knihu, jenže ono je těžké znevažovat dílo, které sebe samo bere absolutně vážně. Věřte tomu nebo ne, ale tento svět vás natolik pohltí, že se do reality nebudete chtít vrátit. A to i díky napětí, které začne téměř na první straně a nepoleví až do konce. (Na plynulé četbě však mají svůj podíl i velká písmena, řádkování a četné ilustrace. Obrázkové knihy mě pustily dávno a upřímně si nevzpomínám, kdy naposledy jsem takovou četla, ale v tomto díle mě skutečně nadchnuly.)

Když už jsem u té sazby, musím vypíchnout mouchu, která mi celou knihu nepříjemně narušovala. Mnohým to zřejmě čtení neotráví, ale člověka, který ví co hledat a který je posedlý hledáním chyb, to rozčílí. Jde o nesčetné množství překlepů a dokonce i hrubek, opakujících se slov nebo písmen. A to v takové míře, že nevím, jak se jmenuje lodní doktor (Busk-Dusk?). Dokonce i typografická pravidla jakoby neměla žádnou váhu. Předložkami na konci řádků, vdovami, siroty či řekami se tu rozhodně nešetří. Chyby samozřejmě lze nalézt v každém textu, ale kdyby to nebylo alarmující, nezmiňovala bych se.

Nakonec však musím ještě jedno plus udělit.
A to za způsob, jakým nám jsou obě společnosti představeny. Darwinovci i industriálové nám jsou postupně ukazovány z kladných, ale i stinných stránek. S Alekem nebo Deryn držíme krok jen několik kapitol, než se opět vrátíme k druhému z nich, tudíž se ani jeden svět nestihne okoukat. Navíc je pohled autora na obě strany nezaujatý, nikde není jasně dáno, kdo je dobrý a kdo špatný, takže je jenom na čtenáři, komu bude držet pěsti.
Nakonec mi tedy zbývá otázka - Mažete své zbraně, nebo je krmíte?

Challenge "Books in my thoughts"

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Protože jsem se zamilovala do přebalu a ilustrací xD
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Úžasné dobrodružství
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Neruš!
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Tady není, s kým se ztotožnit. Nebo jsem si nikoho neoblíbila do té míry, abych s ním soucítila. Ale když už, tak Deryn - chtěla bych vidět velrybu zevnitř. Paradoxně právě Deryn mě nejčastěji rozčilovala.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Líbí se mi, že autor nechává na nás, koho považujeme za klaďase a naopak za záporáky. Žádná strana není dobrá, ale ani špatná.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Psychika postav.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KadetJaina KadetJaina | Web | 25. března 2011 v 16:17 | Reagovat

Na Leviatan jsem četla recenzi už u Hintzua (aspoň myslím) docela bych si ji přečetla, kdybych nebyla tak nesněsitelně líná shánět knížky (a peníze na knížky či kartu do knihovny.) Ale jestli ji někdy uvidím, asi po ni sáhnu, Možná to bude naivní příběh, ale zajímá mě ten svět, protože vypadá dost zajímavě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama