_______________________________________________________________

_______________________________________________________________

Zavržený

19. dubna 2011 v 15:26 | Kaori |  Knihy

"Noro." Patch mé jméno vyslovil jako pointu vtipu. "Myslel jsem, že nezavoláš. Ani za nic."
Proklínám se, že jsem svá slova nedodržela. Proklínám Patche, protože se v tom pitvá. Proklínám trenéra a jeho šílené úkoly. Otevřela jsem pusu a doufala, že vypotím alespoň něco chytrého. "A? Můžeme se teda setkat?"
"Bojím se, že nemůžu."
"Nemůžeš, nebo nechceš?"
"Zrovna hraju kulečník." Hlasem mu prosáklo veselí. "Je to důležitá hra."
Podle rámusu v okolí jsem věřila, že o kulečníku nelže. Jestli je však hra důležitější než můj domácí úkol, to je otázka názoru.
"Kde jsi?" zeptala jsem se.
"V Boově herně. Na taková místa určitě nechodíš."
"Můžeme se bavit alespoň po telefonu? Mám tady připravený seznam otázek..."
Zavěsil.
Nevěřícně jsem hleděla na telefon. Pak jsem vyškubla z bloku čistý arch papíru a na první řádek načmárala Kretén. Pokračovala jsem na druhém řádku. Kouří doutníky. Chcípne na rakovinu plic. Doufám, že brzo. Ale tělo má perfektní.

Autor: Becca Fitzpatricková
Název: Zavržený
Originální název: Hush, hush
Nakladatelství: Egmont, 2010
Žánr: fantasy


A tak jsem zase jednou podlehla přebalu a zpracování knihy. Jejímu obsahu bohužel nikoli.
Vlastně to taková hrůza nebyla. Tímto kouskem bych se ve své knihovničce možná i pyšnila... kdyby mi bylo dvanáct.
Asi jsem byla vážně naivní, když jsem si myslela, že vlna nudných, rádoby dramatických a napínavých romantických fantasy o zapovězené lásce alá Upíří deníky alá děsná telenovela, odezněly. Smůla, v prodeji se tyto knihy ověřily, tak proč si namáhat mozek nad něčím pořádným, když stačí vymyslet jenom blbku hrdinku, kluzkého sexy švarného jinocha, pár křenů okolo a nulovou zápletku?

Vysvětlím vám situaci: Nora je, kdo by to byl čekal, absolutně normální děvče. Ale! to by nesměla být hrdinkou americké young adult knihy, aby se to nezvrtlo. Zvratový okamžik nastává, když jí profesor Osud do cesty připlete tajuplného Patche. Přesněji řečeno k ní do lavice. Náhodička, že zrovna jeho, jakožto jediného ve třídě, nezná. Dokonce ani jménem. Divné to vztahy, na těch amerických školách.
To, že je Patch tajemný jako hrad v Karpatech, hříšně krásný, oplývající schopností každou nudnou myš alá Isabella Swan okouzlit šibalským úsměvem a sexy řečmi a vlastně je, jen tak mimochodem, padlým andělem, je jenom bonus k tomu. Jo a také má děsivou a hrozně tajemnou minulost, málem jsem na ten drobný fakt zapomněla.

A o co, že tu jde? Věřte nevěřte, kam se Nora hne, tam potká Patche. Hroznou náhodou, samozřejmě. Také má poslední dobou pocit, že ji někdo sleduje. A je jasné, že když vás někdo sleduje (potají, ale vy to stejně víte), tak vás chce i zákonitě zabít. A na koho jiného to svést, než na toho tajemného, sexy svůdného Patche se španělskou tváří a krásnými zády, kterého Nora tak hrozně nenávidí, protože...
Co já vím, proč ho nesnáší?! Je v americké telenovele, to je důvod sám o sobě, ale řeknu vám tájo - ona ho miluje! Sice o tom ještě neví, ale deset stran před koncem knihy jí to dojde.
Připadá vám tento scénář povědomý? Spojujete si jej se Stmíváním? Ale neblázněte! Tento titul je mnohem, mnohem horší!


Začnu tím nejhlavnějším - dějem. Tak, děcka, děj tu nečekejte. Nebo tedy jestli vám ke štěstí stačí dvacet stránek nabytých akcí v podobě hraní si ve škole na schovku se cvokem, který vás chce zabít, za zády, budete spokojení.
Kniha se chvástá tím, že je bestsellerem. Někde si to nahrabat musela, když ne dějem. Tak že by postavami?

Začneme Norou Šedivou... a tím, že bych ji profackovala. Musím říct, že nejradši jsem ji měla jako nudného šprta. Bohužel se většinu času chovala jako za a) paranoidní hysterka, za b) ustrašená, zranitelná myš, za c) neohrožená drsňačka ohánějící se hustohláškama. Nehodící se za dané situace škrtněte. Vskutku vražedná kombinace, když autor neví, co je vlastně jeho postava zač a začne plácat páté přes deváté. Noře k dokonalosti chyběla už jenom krvácející díra místo srdce.
Patch. To je pro změnu archetyp, který nikdy neudělá krok mimo. Do příběhu se dokonale hodí, protože pochybuji, že by to někdo četl, kdyby v ní nebyl tajemný, sexy svůdný chlapec se španělskou tváří a velkými zády oplývající tím nejnebezpečnějším úsměvem v okolí. Upřímně přiznávám, že projevit o mě zájem někdo jako Patch, nevymýšlela bych si blbosti o tom, jak ho nesnáším a s fanatickým jekotem po něm vystartuji... kdyby mi bylo dvanáct.
Vee Skyová. Nejlepší kamarádka Nory, které bych taktéž jednu vrazila. Už jenom kvůli tomu, že si v sedmnácti hraje na špionku. Jako katalyzátor příběhu však zafungovala.
Marcie Millarová. Na žádné správné střední nesmí chybět pořádná sexbomba, víme? Snad nikoho z vás nepřekvapí, že se s naší milou Norou bytostně nesnáší. To, že jsou spolužačky, je jeden z mála bonusů.
Jules a Eliiot. Někdo musel dělat křoví, aby se v závěru knihy mohl změnit v super záporáka a donutit tím líný děj, aby se konečně něco stalo, nemám pravdu? A samozřejmě nesmím zapomenout na ďábelskou psycholožku.

Jestli se vám to zdá zamotané (ha há), nezoufejte. Kniha je fikaná a pomalu nechává na povrch vyplouvat fakta a domněnky, abychom se v závěru dopracovali k velikému vysvětlení, které je samozřejmě neuvěřitelně šokující a dech beroucí. Záporáci totiž svým obětem před tím, než je zabijí, vždycky vysvětlí, proč zrovna ony. Chudáku Noře se nově nabyté informace v posmrtném životě budou určitě hodit.

Věřte mi, nepřeháním. Základní myšlenka knihy je sice dobrá a chytlavá, ale to by se nesmělo jednat o náctileté hrdiny. Nebo alespoň část z nich se v čase mohla zaseknout o pár let později. Upřímně nechápu, proč by měl anděl vypadat (a chovat se) jako spratek a ne jako racionální bytost, která ví, kde je její místo. Její jednání by hned bylo uvěřitelnější. Myslím, že právě to je kámen úrazu. Některé činy postav se dají pochopit, bohužel jejich celkové zpracování je tak ploché, že to jsou charaktery absolutně neuvěřitelné a nudné a jejich jednání se zdá být často až směšné. A když se čtenář nedokáže vžít do pocitů a dění v knize, je to problém.

Plusem tohoto titulu je, že je čtivý. Nebýt však protivné chřipky, která mě odkázala k válení se v posteli, nedočetla bych jej. Není tu nic, co bych neměla tu čest číst již několikrát předtím a mít na výběr, odložím knihu po padesáti stranách.
Škoda, že nemá moje malá sestřenice zalíbení v knihách, Zavržený by ji určitě potěšil.
Ne, nekoupím si druhý díl.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
V knihkupectví zavírali za pět minut a já zoufale potřebovala nějakou knihu. U Zavrženého mě zaujal přebal.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Zakázaná láska (Dlouho to tu nebylo.)
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Existuje sloveso od "Nuda"?
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
S nikým. Na žádné postavě mi nezáleželo a dokonce i Patch mi připadal navýsost otravný. Je to tím, že žádný charakter nebyl nijak více zpracovaný a promyšlený. Všichni byly absolutně ploší a bohužel to nemá co dělat s jejich hrudníky. (Které byly naopak vyzbrojené pětkami nebo buchtičkami jak z reklamy na slipky.)
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Fajn. Bylo to čtivé. A některé dialogy byly dokonce i vtipné a trefné, bohužel to většinou bylo jenom mlení do větru.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Nora s Patchem se seznámili na hodině biologie. Víc psát netřeba. Bylo super přečíst si obdobu Stmívání.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ettelëa Dragons Ettelëa Dragons | Web | 19. dubna 2011 v 19:39 | Reagovat

S takovými příběhy se v poslední době roztrhl pytel! Je to hrůza, všude samí upíři a teď už i padlí andělé. Fajn, Stmívání mě ještě bralo, na Upíří deníky se dívám, ale tím moje obliba nemrtvých končí (to se všek netýká starého dobrého Drákuly, kterého miluju...). Tyhle knihy nejsou nic pro mě, je to pořád dokola a pořád dokola o ničem, což je ještě horší... Ale přebal to má opravdu pěkný :)

2 Ettelëa Dragons Ettelëa Dragons | Web | 19. dubna 2011 v 19:40 | Reagovat

Ale ještě jsem zapoměla dodat - pěkně napsaná recenze, zábavně a poutavě, málokdy recenze čtu, ale tohle jsem fakt přečetla s chutí! :D

3 Kriste-n Kriste-n | E-mail | Web | 24. dubna 2011 v 16:36 | Reagovat

[1]: Taky si říkám ... jeden "objeví Ameriku" v upírech, kteří se rozhodli ovládnout svět - jak to tak vypadá. A teď se ničeho jiného (normálního) nedočkáme ... . :-D

4 Nosferatu Psiren, blahé paměti Nosferatu Psiren, blahé paměti | E-mail | Web | 3. května 2011 v 22:53 | Reagovat

ďábelská psycholožka :DDD

5 Zlatka Zlatka | Web | 7. května 2011 v 11:47 | Reagovat

Mně se kniha líbila, i když teď už si ji moc nepamatuji, takže si ji budu asi muset osvěžit... :D Já mám ráda takové romantické fantasy, ale je fakt, že když nacházím shody mezi knížkou a Stmíváním, mám chuť si něco omlátit o hlavu, protože je poslední dobou všechno na jedno brdo, ať už je to kniha o upírech nebo andělech. Každopádně u tvojí recenze jsem se dost zasmála :D De facto máš ve všem pravdu, jde jen o to, že někdo si na tu romantiku bez zápletky potrpí, jiní ji nemůžou vystát :D

6 Kaori Kaori | Web | 7. května 2011 v 14:15 | Reagovat

Zlatka: De facto mají pravdu všechny recenze, protože jde o subjektivní dojmy každého čtenáře. Jsem ráda, že tě ta moje pobavila, byl to účel :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama