_______________________________________________________________

_______________________________________________________________

Červen 2011

Ještě než umřu

8. června 2011 v 23:01 | Kaori |  Recenze
(Byla jsem rozhodnutá sem už žádnou recenzi nedát a všechny si je pěkně syslit až na web, ale s touto knihou si nedokážu pomoct. Je to něco, co za to přečtení doopravdy stojí.)

Autor: Jenny Downhamová
Název: Ještě než umřu
Originální název: Before I die
Nakladatelství: Eroika, 2010


Tessa Scottová by za svůj život chtěla vyzkoušet plno rozmarných a bláznivých věcí. Chce zažít nezávazný sex, zdrogovat se, porušit v jednom dni zákon co nejvíce to bude možné... Jsou to přání typického puberťáka, kterými si musí projít každý. Jenže pro Tessu její seznam znamená hodně a na jeho splnění nemá tolik času, jako její vrstevníci; rakovina totiž její tělo prolézá skrznaskrz jako červ sýrem.
Tessa ví, že nikdy nedostuduje, nebude žít samostatně, nikdy si nepochová miminko své kamarádky a nebude vozit své děti ze školy, přesto se neutápí v nekonečné sebelítosti, a i když mívá nálady, kdy zuří a obviňuje za svou nemoc celý svět, bere svou situaci s nadhledem, zbytečně nehrotí to, že umírá a naopak se ze zbývajících dnů snaží dostat maximum.
A právě to dělá knihu tak výjimečnou a krásnou. Hrdinka není ufňukaná, ale ani zbytečně flegmatická. Je jednoduše smířená se svým osudem.
Je pravda, že zhruba první polovinu knihy mě neuvěřitelně rozčilovala, protože se většinou jenom vztekala a byla protivná na všechny, kteří se jí snažili pomoct nebo ji ochraňovat. Často propadala nepředvídatelným výbuchům agrese, dupala a ničila, aby se v zápětí složila a byla za umírající chudinku. Nemluvě o tom, jak je její seznam sobecká a parchantoidní záležitost. Nijak zvlášť mi k srdci nepřirostla, ani když se to zlepšilo, ale musím říct, že mi Tessa připadala neuvěřitelně živá. Její náladovost zcela chápu a střídání emocí bylo absolutně nenucené a zcela věruhodné.
Mezitím, co se snaží splnit všechny položky svého seznamu, se čtenáři naskytuje úžasný pohled do jejího rozporuplného nitra, které je jak smířené, tak i plné nadějí, a možnost prožívat s dívkou její city, něhu, přátelství, lásku, ale i zoufalost a nicotnost. Není to příběh o politováníhodném osudu jednoho teenagera, ale o radosti, kterou člověk ze života může mít.