_______________________________________________________________

_______________________________________________________________

Fantasy

Game over. Play again?

2. září 2010 v 22:09 | Kaori
Ou hnus... Kaori se zas do rukou dostal chytrý článek o tom, co by bylo, kdyby... Takže! Dostala psavou, díky čemuž po pěkně dlouhý době zrodila zas nějakou jednorázovku -.-"
Není to nic moc. Ty dva měsíce, během kterých jsem nic nenapsala, na tom jsou skutečně znát. Navíc to mělo být víc emocionální a nemělo to být tak krátký a splašený. Vlastně je to kakánek, ale vzhledem k tomu, že to tu je chcíplý, tak nemám jinou možnost, než to zveřejnit xD A zase kecám kraviny xD Nevěděla jsem, jestli to zařadit do reálných nebo fantasy, ale... Myslim, že tohle je ujetý dostatečně, takže si to užijte. Navíc je to určitě zajímavý téma, možná se k tomu i někdy vrátím. Kdo ví?
...
Ale asi ne xD

Když přichází Smrt

5. července 2010 v 20:00 | Kaori
Další povídka, která se absolutně vymyká mému stylu psaní. Ale musím uznat, že takovéhle pojetí se mi celkem líbí. Jakoby z pohledu vypravěče, před kterým sedí několik dětí, které zaujatě poslouchají, co starý a moudrý dědeček (babička?) řekne...
Nevšímejte si mě xD Vím, že jsem tohle napsala, když jsem četla knihu "Dračí oči", která je pojata právě tímto stylem vyprávění, takže to je ta příčina.

Za zrcadlem

5. července 2010 v 18:00 | Kaori
Cosi bez pointy a příběhu... *právě přemejšlí nad tím, která z jejích jednorázovek vůbec nějakou pointu má* Nedává to smysl, ale když jsem to teď četla, měla jsem chuť to nějak více rozvinout. Ten nápad se mi líbí, takže kdo ví, třeba se z toho nakonec něco vylíhne...

Kdo je tu myš?

5. července 2010 v 16:00 | Kaori
                Klapání podpatků se v prázdných, potemnělých ulicích rozléhalo jako zvonění masivních zvonů. Hustá tma byla všude okolo a jenom pár pouličních lamp s ní svádělo boj o světlo. Avšak vcelku marně, protože tma měla na své straně mlhu, jejíž šedavý opar pohlcoval záři. Vzduch byl ztěžklý a vlhký a zářivé nebe bylo schované za tlustou vrstvou zčernalých mračen. Snad jen blázen by se v tak nepřátelském počasí dobrovolně procházel. Avšak zvuk podpatků naznačoval, že majitelka bot nikam nespěchá. Byl klidný a pravidelný.
                Náhle se však ulicemi rozlehl další zvuk. Něčí těžké kroky zaduněly o zem a nocí se ozval výkřik. Jenom krátký, avšak pronikavý a plný děsu. Vzápětí za ním následoval mužský smích.

Prokletí

5. července 2010 v 14:00 | Kaori
Nechápu, co tenhle blábol znamená xD Teda chápu, ale prostě se to absolutně vymyká mému stylu psaní. Je to psaný tak nějak... jinak. Ale i tak si myslim, že je to čitelný, i když to vypadá, že to psal někdo jinej xD
A tohle bylo po hodně dlouhé době, kdy jsem si troufla napsat něco na toto... téma, a ještě k tomu z první osoby.

Jako kočka s myší

5. července 2010 v 12:00 | Kaori
Další příklad povídky, kterou jsem napsala v jakémsi "transu". Ráno, než jsem šla do školy, mě chytla múza. Tak jsem sedla a psala. Trvalo mi to asi půl hodiny, což je na tu délku podle mého dobré. Na druhou stranu to nebylo dobré pro můj školácký život; přišla jsem pozdě. Ale já se bránila! Jenže té inspiraci nešlo vzdorovat. Musíte mi věřit! xD

Zatracení

5. července 2010 v 10:00 | Kaori
Radši se ani nebudu pokoušet přesně odhadnout, jak je tahle snůška písmenek stará. Určitě jí bude něco přes dva roky -.-"

Jinak je to asi jedno z prvních děl, kde jsem začala propagovat upíry (vlkodlaky, duchy, démony) jinak než jenom v kreslené podobě.
 
 

Reklama